V termínu 23.7. až 30.7.2016 probíhá již třetí ročník pohárové soutěže o Plachtařský Pohár Vysočiny. Za AK Kralupy se letošního ročníku účastní HS, DJ, NZ a poprvé Alešák s YF. Soutěžní web je na adrese http://www.gliding.cz/souteze/2016/ppv/
Soutěž začíná v sobotu, nicméně pátek je stanoven jako den hromadných příjezdů. Registrace závodníků od šesti do osmi v podvečer a úvodní briefing je v stanoven na půl desátou. Ze Sazené vyrážíme po půl sedmé a na LKHB dorážíme krátce po osmé večer. Registraci stíháme hned po té co postavíme stany a po briefingu a po večeři jdeme ihned spát.
V sobotu v první soutěžní den nám pořadatelé krátce po sedmé posílají SMS: skládejte, grid 11, kombi 8.00-8.45, klub 8.45-10.00. Vyrážíme skládat naše „házedla“ a krátce po té co máme složené Spíd Astiry přijíždí pro nás HŠ abychom šli skládat velkorypadlo, což se nám bez větších obtíží daří v relativně krátkém čase.
Kvůli kombíkům, kteří čepují hektolitry vody je posunuto otevření gridu pro klubovku na devátou a i tento čas je dál posunut o dalších pět minut. Slunce pálí, ale je to hezký pohled. Grid kombíků je pestrý. Ventusy, Duáče, DG1000, Arcus a další typy. Náčelnické vlekorypadlo Nimbus 3, je ve srovnání s ASW22 téměř jako naše 15ti m házedla ve srovnání a dlouhým Jantarem;)
Na briefingu dostáváme tratě. AAT přes tři sektory na čas 2 hodiny. Východ, západ, jih a domů. Počasí vypadá všelijak, nicméně chroust, Pavel Svoboda, je nemilosrdný a ředitel soutěže spouští starty přesně ve 12.00. Kumuly na východ něco málo je, na západ krásné řady a na jih je vysoká oblačnost, která s k nám pomalu nasouvá.
Po průletu páskou letíme na východ a počasí vypadá pěkně a tak se snažíme propracovat dál do sektoru. Zejména po té co na frekvenci slyšíme jak se jiná skupinka propracovává až někam k Poličce. Rychlost v úloze máme cca 80, zatímco severní skupinka má rychlost cca 100. Propracováváme se přes LKHB k západnímu sektoru který jenom ťukneme a zkoušíme se propracovat jižní oblasti. Od Humpolce dál na jih nás zastavuje vysoká oblačnost která tlumí veškerou termiku. Postupně se pod jediným mrakem nad Humpolcem setkávají nejenom éra z klubovky, ale začínají se objevovat i ušatý kombíci. Propracovat na jih se nám nedaří a jediný kdo se pod deku pouští je JJ, který nezpracoval správně informaci od navigace a zapomněl, že ta vzdálenost je krát dva – nakonec vyhrál disciplínu, byť stejně jako ostatní nedoletěl;) Shodli jsme se že budeme vyčkávat v okolí Humpolce a vyčkáme jestli se počasí nezlepší. Nezlepšilo. Aktivní mraky ustupují k severu a první stoupání nacházíme až u Světlé nad Sázavou pod bezpečnou dokluzovou výškou na letiště do Brodu. U Želivky nastupujeme pod řadu a stabilním pětimetrem dotáčíme 2000 STD (QNH se přeci nad převodní výškou nepoužívá). Pod řadou valíme bezmála 200 km/h a pokračujem znovu k severnímu okraji druhé oblasti. Každá fáze orel jednou končí. Vracíme se pod řadu a stoupání nikde. Nulové stoupání nás neuspokojuje a poposkakujeme k Ledči nad Sázavou kde nad kempem s vodáky nalézáme stoupání chvílemi i k 0.7 m/s. Ve slabém stoupání se zmítáme tři a aktivní mraky ustupují čím dál víc na sever. V šestnácti stovkách stoupání končí. Navigace počítá dokluz cca v 350 metrech nad letištěm a skutečně to vychází. Nad letištěm se setkává cca 9 letadel, tři slovenské dvousedadlovky prolétávají nad letištěm v efektní formaci. V poloze po větru hlásím pořadí 4 a v zápětí se opravuji na pořadí 5.
Po přistání, uložení letadel do futrálů, vyrážíme do pole pro YF a UB, kteří sedí na stejném poli.
Neděle – neletový den. Většinu noci propršelo a dopoledne není o moc příznivější. Volný den, letiště se vyprazdňuje a jedeme na výlet do Jihlavy.
Pondělí – nevěříme tomu, nicméně skládáme. Mlha hustá tak, že by se dala krájet. Na briefingu dostáváme tratě. AAT na dvě hodiny. Ranní mlha se mezitím zcela rozpustila a na obloze se začínají objevovat kumuly. Starty máme plánovány na dvanáctou hodinu a v plánovaný čas nakonec skutečně startujeme.
Fouká jižní, jihozápadní vítr. Trať východ-západ-východ a domů. Stoupáky jsou ale patrně jinde než je hledáme. Nakonec tomu odpovídá i výsledek.
Úterý – máme vyhlášen další letový den
Středa – konečně pozitivní zpráva. Grid KOMBI 8.00-8.45, KLUB zatím neskládat, upřesníme během 30minut. výhled na odpočinek netrvá dlouho. Po půl hodině vyčkávání jdeme skládat i my;)
Na briefingu dostáváme informace o počasí – nevýrazné tlakové pole se nám postupně mění na mělkou brázdu, počasí je labilní a podle výstupu chybí zádržná vrstva – jinými slovy: odpoledne to bude přecházet do bouřek. Tratě dostáváme v rámci možností: východ, západ, východ a domů na dvě hodiny. Starty máme naplánovány na půl dvanáctou. Krátce po čtvrt na dvanáct přichází SMS, že klubovka je pro dnešek zrušena. Narychlo odklízíme éra z gridu, aby kombíci mohli startovat v poledne.
Skládáme éra do penálů a pozorujeme mraky, které se začínají slejvat a vypadá to na blížící se bouřky, jak pohledem na oblohu, tak pohledem na družici i radar.
Krátce před otevřením pásky je disciplína zrušena i pro kombíky, postupně přistávají a zajíždějí ke kotvám.
Večer připravuje slovenská výprava haluškový večer doplněný o degustaci borovičky;)
Čtvrtek – dnes by to nemělo být, alespoň podle vyjádření meteorologa během vydařeného večírku zakončeného koncertem končícím s prvními slunečními paprsky. Raní SMS byla velmi povzbudivá, zatím neskládat, briefing v půl jedenácté. Plechové nebe, kempem se potácejí postavy.
Briefing byl nakonec odložen na 10.45. Dostáváme tratě, AAT na dvě hodiny. Odpoledne se má udělat okénko. Grid 29! kombíci 11.45 – 12.30, klub 12.30 – 13.15. Starty plánované na 13.30 jsou nakonec odloženy na 14.15, protože chrousti hlásili rozbité stoupání do půl metru, nicméně když se základny zvedly přes 1400 m, tak byly starty potvrzeny.
Pátek – neletový den – ženou se na nás přeháňky. Nicméně neletový den je vyhlášen ze začátku jen pro klubovku – kombíci přeháňkami proletí:). Chvíli před polednem je zrušen letový den i pro kombíky. Kemp se vyprazdňuje a soutěžící odjíždějí na výlety po okolí. V odpoledních hodinách se v okolí udělá pěkné počasí a několik pilotů jde zkusit termiku. Interval cca tři hodiny v okolí do 30 km od letiště. Na disciplínu by to asi nebylo, ale letět se v tom dalo:)
Sobota – dneska očekáváme nejlepší počasí z celého týdne. Stavíme grid 29. Na briefingu dostáváme tratě. Klasika: AAT západ-východ-západ a domů pro obě třídy. Oproti předchozím dnům máme delší čas dvě a půl hodiny pro obě třídy. Bude foukat silnější západní vítr a oproti včerejšku by přeháňky by dneska neměly být. Starty jsou plánovány na 11.30.
Jen tak mezi řečí se ptám vítěze předchozí disciplíny klubovek (WT) jak letět rychle: v téhle nevárazné tlakové níži nebrat nic slabšího než 3 m/s. Z jiného zdroje zase dostáváme echo, že v menších výškách to bude slabší.
Na gridu fouká silnější západní vítr, chroust hlásí rozbité, úzké půlmetry – neudržel se a přistává. Druhý chroust je na tom dost podobně. Pořadatel nasazuje třetího chrousta. S postupným nasazováním chroustů a odkládáním startů se termické podmínky postupně zlepšují. Starty jsou nakonec potvrzeny na 12:50.
V místě vypnutí je několik málo mraků pod kterými lze dotočit 1700 QNH. Východně od LKHB je jedna řádka mraků rovnoběžně s páskou, nicméně klouznout k ní po větru znamená ztrátu téměř 400 m a pod řadou mraků jsou v 1200 QNH jsou jen slabá stoupání. Páska otevřena v 13.30 nicméně většina klubovek odchází na trať až po druhé hodině. Propracovat se na pásku proti větru není úplně jednoduché a to oproti nesoutěžním letu je poloměr soutěžní pásky 10x větší.
BTW: tím jak foukal silnější západní vítr, byla údajně v blízkosti LKHB tlumena termika „vlnou“ za Melechovem. Co je na tom pravdy nevím, ale mezi mraky to vytrvale padalo přes 3 m/s.
Od pásky, kterou protínáme ve výšce cca 2000 QNH přeskakujeme mezi mraky, kde dobíráme jedním nebo dvěma kroužky a chystáme se na delší přeskok k první řadě pod Humpolcem. Nevypadá špatně, ale řada která je ještě o fous víc na jih vypadá lépe. Letíme kolmo na vítr. Padá to chvílemi i 4 m/s. Uprostřed mraku nacházíme stoupání, které neklesá v rovném letu pod jeden metr a v rovném letu dobíráme základnu. Letíme na konec řady, který nás dovede do první oblasti a u Kamenice nad Lipou otáčíme na druhé rameno. Rychlost v úloze máme, na to, že letíme rovně, jenom necelých 89 km/h. Pod tou samou řadou kloužeme až na její konec u Jihlavy, kde přeskakujeme k severnější řadě a opět v rovném letu téměř bez kroužení letíme dál po větru do druhé oblasti. Rychlost v úloze cca 116 km/h s házedlem už je docela povzuzující, ale čeká nás cesta proti větru a tak ji asi neudržíme. Řada končí kousek na hranici druhé oblasti a před námi jsou docela pěkné mraky. Kalkulátor úlohy říká, že bychom měli letět někam ke středu kružnic abychom naplno využili přidělený čas. Na půl cesty mezi Novým Městem a Bystřicí nad Pernštejnem otáčím na třetí rameno, protože stoupání pod mrakem nesplnilo třímetrovou podmínku:)
Na úroveň Jihlavy jsme využili stejnou řadu mraků jako při cestě do druhé oblasti, nicméně řada jižně Jihlavy začíná podezřele tmavnout. Rozpadající se řada vede až k Humpolci, odkud se opatrně pouštíme do velké díry plné rozpadů a nejasných chmurek pod kterými nacházíme stoupání. Ani tady stoupáky nesplňují třímetrovou podmínku, nicméně dvou metrovou podmínku splňují s přehledem. A rychlost v úloze? Klesá. 106 km/h a bude klesat ještě dál:(
Od půlky třetí oblasti se termické podmínky zase vylepšují…vzniká nová řada, která je pro mě už docela daleko a zejména s ohledem na čas otáčím na LKHB. Ani ne minutu po otočení se zpátky k letišti nalétávám silnější stoupání a podle vypočteného času příletu je patrné že přiletím cca o minutu před stanoveným časem, tzn. moje rychlost se bude ředit – uletěná vzdálenost se bude dělit ne časem na trati, ale časem přiděleným:(
Domů jsme dneska nakonec doletěli všichni. Po uložení letadel a Nimbuse do futrálů nás čekal rotující čuník ze kterého se odkrajovalo po celý večer.
Od osmi hrála živá hudba a před jedenáctou byly vyhlášeny výsledky soutěže: http://www.soaringspot.com/en_gb/plachtarsky-pohar-vysociny-2016-havlickuv-brod-2016/results
Letošní ročník PPV se tak stal minulostí a tak naviděnou zase za rok. Krom poděkování organizátorům patří i velký dík Termoskovi, který nám úmožnil odlétat během jednoho týdne pět platných discilín.